Cestujete na letiště autem a nevíte, kde auto nechat v bezpečí? Náš srovnávač ukáže dostupná hlídaná parkoviště u libovolného letiště dle vašeho výběru, seřazená podle ceny, vzdálenosti i hodnocení. Rezervujte si své místo a mějte o starost méně.
Srdeční choroby a problémy s cévami
Srdce a cévy snáší na palubě vyšší zátěž. Hladina kyslíku v kabině odpovídá přibližně výšce 2 000 metrů nad mořem, krevní tlak i srdeční frekvence se mění při startu a přistání a stres z cesty celý stav může zhoršit.
Kardiologové doporučují odložit let minimálně na dva týdny po infarktu myokardu, v případě závažnějšího infarktu ještě déle. Nestabilní angina pectoris, neléčená arytmie a dekompenzované srdeční selhání patří rovněž mezi stavy, kdy let bez souhlasu lékaře nelze doporučit.
Orientační test, zda jste letu schopni, je poměrně jednoduchý: zvládnete bez dýchavičnosti vyjít do prvního patra normálním tempem? Pokud ne, tělo vám říká, že kabinová zátěž nebude bez rizika. Před letem to vždy konzultujte s kardiologem.
Trombóza a rizikové faktory
Při delším nehybném sezení v letadle se krev v žilách dolních končetin zpomaluje a hrozí její sražení. Vzniklý trombus může putovat do plic a způsobit život ohrožující plicní embolii.
Riziko trombózy zvyšují kouření, obezita, hormonální antikoncepce, těhotenství a šestinedělí, dehydratace, varikózní žíly a předchozí tromboembolická příhoda. Pokud se poznáváte byť v jednom z těchto faktorů má, neměli byste delší let absolvovat bez kompresních punčoch a pravidelného pohybu. V případě více rizikových faktorů najednou konzultujte s lékařem možnost preventivního podání antikoagulancií.
Stav po operaci nebo úrazu
Chirurgické výkony zanechávají v těle plyny a vzduch, které se při poklesu kabinového tlaku rozpínají a mohou způsobit bolest nebo komplikace.
Po operacích břicha lékaři doporučují s prvním letem počkat minimálně 10 dní. Operace středního ucha nebo nosních dutin rovněž vyžadují uzdravení před letem, protože změny tlaku se přenášejí přímo do operovaných oblastí.
Čerstvé zlomeniny ve sádře jsou rizikem z jiného důvodu. Sádra drží pevně, a pokud končetina pod ní otéká (k čemuž při letu dochází), vzniká nebezpečí ischemie tkání. Letecké společnosti mají pravidla pro cestování se sádrou podle délky letu. Vždy se před zakoupením letenky o této skutečnosti informujte.
Dýchací potíže
Nízký tlak a snížená vlhkost vzduchu v kabině (pod 20 %) jsou nepříjemné i pro zdravé cestující. Pro lidi s chronickými plicními chorobami mohou být skutečně rizikové.
Chronická bronchitida a plicní rozedma snižují schopnost plic pracovat s redukovanou zásobou kyslíku. Těžká CHOPN nebo aktivní pneumonie jsou situace, kdy let bez kyslíkového přístroje a souhlasu lékaře nepřipadá v úvahu.
Zánět nosohltanu a dutin způsobuje při startu a přistání bolestivý přetlak, protože zahlcená sliznice neumožňuje vyrovnání tlaku. Nejde o život, ale o velmi nepříjemnou zkušenost s možným poškozením bubínku. Nosní sprej s dekongestantem aplikovaný půl hodiny před vzletem a přistáním situaci výrazně zmírní.
Při cestování je vždy nejlepší mít vyřešené parkování předem. Vyberte si s naším srovnávačem hlídané stání s transferem přímo k terminálu a vyrazte na letiště bez stresu.
Kdo by neměl cestovat letadlem? Epilepsie let nutně nevylučuje
Epilepsie sama o sobě není absolutní kontraindikací létání. Při dobře kontrolované epilepsii s pravidelnou medikací mohou většina pacientů létat bez omezení.
Pozor na to, co záchvat může spustit. Například nedostatek spánku před letem, stres z odbavení, z hledání parkování u letiště Praha a bezpečnostní kontroly, dehydratace v kabině a přetažený jet lag jsou typickými spouštěči. Před delší cestou se vždy poraďte s neurologem o případné úpravě dávky léků. Informujte o svém stavu palubního průvodčího – posádka ví, jak reagovat, ale musí o situaci vědět.
Potápění a dekompresní nemoc
Kdo se potápí s přístrojem, musí respektovat jedno pevné pravidlo, totiž že mezi posledním ponorem a nástupem do letadla musí uplynout minimálně 24 hodin. Po opakovaných ponorech nebo ponorech do větší hloubky je doporučovaná pauza 48 hodin.
Důvod je fyziologický. Při potápění se do tkání a krve vstřebává dusík pod tlakem. Pokud tělo dostane dostatek času na jeho postupné uvolnění, nic se neděje. Pokud tlak rychle klesne (například při vzletu letadla), dusík se může uvolnit příliš rychle a způsobit dekompresní nemoc s příznaky od bolesti kloubů až po ochrnutí nebo smrt.
Těhotenství a šestinedělí
Pokročilé těhotenství omezuje přepravu letadlem ze dvou důvodů: riziko předčasného porodu a zvýšené riziko trombózy. Většina aerolinek nepřepraví těhotné po 36. týdnu (u vícečetného těhotenství po 28. týdnu) bez výjimky. Od 28. do 36. týdne je standardně potřeba fit-to-fly certifikát od gynekologa.
Šestinedělí je obdobím, kdy organismus ženy prochází výraznou hormonální i fyzickou proměnou a riziko tromboembolie je výrazně zvýšené. Krátce po porodu je let letadlem bez konzultace s lékařem nevhodný.
Detailní přehled toho, co platí v každém trimestru a jaká jsou pravidla jednotlivých aerolinek, najdete v článku věnovaném létání v těhotenství.
Kdo nesmí do letadla bez konzultace s lékařem
Existuje kategorie stavů, kde let není absolutně zakázán, ale kde bez lékařského posouzení jednoduše nelze říct, zda je bezpečný.
Patří sem:
- anémie (snížená schopnost přenášet kyslík),
- psychická onemocnění ve fázi akutní krize,
- onkologická onemocnění v průběhu léčby,
- nedávná mozková mrtvice (doporučená pauza minimálně 2 týdny),
- těžký diabetes s nestabilní kompenzací
- a stavy po transplantaci.
V těchto případech lékař posoudí konkrétní situaci a vydá nebo nevydá fit-to-fly potvrzení. Bez tohoto kroku let raději odkládejte.
Co se děje s tělem při letu a jak snížit rizika
I zdravý cestující na palubě zažívá fyzické změny, které stojí za to znát.
Přetížení při startu a přistání zatíží srdce a cévy krátkodobě, ale výrazně. Uši reagují na změnu tlaku – polykání, žvýkání nebo Valsalvův manévr (přidržení nosu a tlak při zavřených ústech) pomáhají s vyrovnáním tlaku. Jet lag rozhazuje biologické hodiny a zhoršuje spánek; na delší cesty pomáhá postupné přizpůsobení spánkového rytmu ještě doma. Kinetóza postihuje část cestujících, zejména při turbulencích; sedadlo nad křídly nabídne nejklidnější let.
Dodržujte i obecná pravidla prevence: pijte dostatek vody, alkohol a kávu omezte, každých 30 minut se protáhněte nebo projděte, oblékněte kompresní punčochy před nástupem. Na delší lety někteří lékaři doporučují preventivní dávku aspirinu pro snížení srážlivosti krve – záleží na individuálních rizicích, poraďte se předem.
Pravidla pro tekutiny do letadla platí i pro léky v tekuté formě – průhledný sáček a objem do 100 ml na nádobu, pokud nemáte lékařský předpis opravňující k výjimce.
Prověřte svůj zdravotní stav dřív než cokoliv jiného
Létat smí naprostá většina lidí a letadlo je stále jedním z nejbezpečnějších dopravních prostředků na světě. Přesto existují situace, kdy kabinové prostředí přidá zdravotní zátěž, na kterou organismus není připraven. Pokud se vás týkají srdeční choroby, čerstvé operace, pokročilé těhotenství nebo potápění den před odletem konzultace s lékařem by měla být vaší prioritou přede vším ostatním.
A pokud letíte poprvé a nevíte, co vás čeká od příjezdu po nástup do letadla, přečtěte si také průvodce pro první let letadlem. Rovněž doporučujeme udělat si předem srovnání parkoviště u letiště.
Parkoviště u letiště si zarezervujete přes náš srovnávač ještě doma. Porovnejte dostupné varianty, vyberte hlídané stání s transferem a potvrďte rezervaci za dvě minuty. Platíte až při příjezdu, storno zdarma do 24 hodin předem.
